Chrysalis

Od housenky k motýlovi…

Jak jsem se stal Pracovníkem duality

Téměř všichni, když se začneme duchovně vyvíjet, se začneme považovat za “Pracovníky světla” , nebo dokonce za “Pracovníky SVĚTLA”. Začneme meditovat, představovat si skvělé zítřky, svět bez válek, bez hladu a bez násilí. Ale po čase každý z nás zjistí, že to je nanic, že hladu, válek, nemocí je stále víc a určitě neubývají – i když stovky a tisíce z nás drmolí mantry, posilují holograficko-kvantové modely minimálně v 5D. Že náš obsah peněženky stále není v souladu se všemi zakoupenými knihami Tajemství (TM), ačkoliv přitahujeme skvělé reality, jak nám síly stačí.

Čím to je? Je nepřátel mnohem víc? Pomáhají jím světové elity? Popotahují za nitky z pozadí Ilumináti? Nebo na nás působí HAARP, nebo nedejbože ještírkovští programátoři z temných světů? Kde je vlastně Bůh a proč nepomáhá? Nezasloužíme si, abychom žili ve světě, co je skvělý? Tyto a další otázky se rojí hlavou, a mnoho z nás se zanoří do bažiny smutku nějaké duality až po krk, a jako ten Artex se noří hlouběji a hlouběji.

Forma a rozsah článku sice není dostatečná na popsání všeho, co s tímto souvisí, ale spíš je míněn jako ochutnávka z připravovaného velkého cyklu o vědomém duchovním vývoji.

Kdysi dávno, kdy jsem byl čerstvý mistr, setkávali jsme se pravidelně s kamarádkou mistryní, a debatovali jsme na témata, ve kterých jsme neměli jasno. Využívali jsme polarity (konstruktivní forma duality, kterou jsme mezi sebou náhodou dosáhli) mužsko-ženské, kdy ona byla praktik (ženská přirozená forma), něco ji fungovalo, začala téma o tom, co a jak zafungovalo, a já jsem jako hloubavý analytik (mužská přirozená forma) hloubal, přicházel s teoriemi, a pak jsme o nich komunikovali s našimi průvodci, porovnávali podněty a vnuknutí, a  pak jsme na téma hovořili hodiny, než jsme k něčemu došli… Boleli nás ruce – jí od kyvadla a mně od mávání rukou, co jsou naše způsoby komunikace. A  jedno téma bylo právě na duality, jen jsme o tom tenkrát ještě nevěděli. 

Ráno jsme se potkali u nás ve vinotéce a Helenka (změněné jméno) začala:

H: “Víš, jak jste se asi před třemi lety potkávali s Ivanou v tom sklepě na meditacích na posilování krystalové mřížky Země? Viděli jste nějaké zlepšení?”

Já: “Ani ne, ale asi nás hřálo u srdce, že něco pro tu Zemi a lidstvo děláme, a že to má význam, když to dělá synchronizovaně tolik lidí na celé Zeměkouli“

H: “A víš proč jste neviděli žádný výsledek?”

Já: “Ne, ty víš?”

H: “Jo, já jsem vám to všem vždy druhý den smazala, rozpustila to na celé Zemi.“

Věděl jsem že je silná, a je jedním ze čtyř Jezdců, ale že by byla nepřítel? Nepředjímej, zeptej se!

J:”No a proč jsi to dělala, máš představu?”

H: “Přišlo mi to ze shora, že to mám dělat, a víš, že mám důvěru v to, co mi přijde.”

J: ”Ale proč? Vždyť si sabotovala práci desetitisíců lidí snažících se o mír a harmonii na planetě!!!”

H:”Nevím, já se neptám na důvody, sice mi to přišlo divné, ale věřím, že to bylo správné. To ty jsi hnidopich, co se do všeho vrtá, zeptej se proč.”

A tak jsem se ptal, a ptal a ptal, ale na nic jsme nepřišli. A tak jsme se radši věnovali jinému tématu, kde to alespoň k něčemu vedlo. Až pak, po dalších pár letech kdy jsem se, o kousek pokročilejší, snažil pochopit duality – a jak fungují, dopídil příčině. 

Všichni jsme pracovali proti výsledku, a Hela měla pravdu. Celou teorii a návod jak s dualitami pracovat popíšu v kurzu, ale tady aspoň vysvětlím částečný princip. 

Dualita z energetického hlediska je entita, která má dva extrémní konce a mezi nimi celé spektrum poloh, se kterými se člověk může ztotožnit. Vezměme si naši dualitu celosvětově koordinované akce na zlepšení, sabotované jedním Jezdcem Apokalypsy. Pro vysvětlení – ve skutečnosti nejsou zlí, jak je popisují v románech, jen jsou pro běžného člověka nepředstavitelně silní. Ale jsou vždy i opakem toho svého jména – například Jezdec Válka je i Mír, Smrt je i Život. Záleží na okolnostech, které jsou potřeba zrovna navodit… Jo,  taky to někdy později vysvětlím, slibuji.

Dualita této aktivity obsahuje v sobě protichůdné konce, se kterými se jde ztotožnit dobro/zlo, války/mír, hlad/hojnost, atd. Entita je jako nástavba nad hodnotami, ale vytváří konflikt zdůrazňováním antagonismu extrémů a zdůrazňováním boje proti druhé straně. Přitahuje k sobě lidi, ze kterých emocí se živí, proto jedna z věcí, co duality dělají je, že své lidi snaží pohltit víc, zfanatizovat, radikalizovat – značí to pro dualitu víc potravy.  

Ale my jsme přece posilovali mír, hojnost a dobro!!! A ta hrozná Helena nám to kazila a celé měsíce snažení jsou v čudu!! A už jsme opět ponořeni a jak jsme sveřepí a spravedliví – hezké, že?

Pracovat s dualitou je těžké. Proto si duality začneme uvědomovat a dostaneme příležitost je i řešit až později v rámci vývoje.  Ale o čem chci mluvit, je jedna z podstat duality, která vysvětluje, proč to, co Helena dělala,  bylo správné.   

Dejme tomu, že jsme v rámci vývoje chycení do této duality, motivování koordinátory a naší představou, že jsme pracovníci Světla, přidávali svou energii, pozornost, do proklamovaných pozitivních extrémů, budovali energetickou síť posilující právě ty hodnoty SVĚTLA. Bojovali jsme jako bojovníci Nebe, proti tomu peklu a zlým mocnostem vyvolávajícím války, zlým kapitalistům vykořisťujících chudé a nechávajících je umírat hladem, atd atd. Ale nikdo, ani ti koordinátoři nevěděli, že pracují pro dualitu – protože práce pro dobro, mír a hojnost ve své podstatě nepotřebuje nepřítele. 

Vyjměme si z komplexní duality jednu část, dejme tomu válku. Na jedné straně zfanatizované davy na obou stranách konfliktu cpou emoce do rozpoutání války, a každá strana se cítí spravedlivá, svatá a světlá. A my to jako bojovníci za mír a pracovníci světla dokážeme vidět, je nám to jasné, tento je špatný a tento je dobrý. A pak zjistíme, že “naši spravedliví bojovníci SVĚTLA” zabili v Iráku půl milionu civilistů, nebo že měli v Afgánistánu a v Polsku továrny na mučení. A tak se v obraně naší integrity posuneme výš, a dokonce jsme opravdu výš – říká nám to naše duchovní ego – my “bojujeme” proti válce, za mír. A tak posilujeme v rámci proklamací mřížku, kterou nabíjíme a ta to vyřeší, vizualizujeme, jak se ten mír přes tu mřížku posiluje a vítězí nad další hnusnou válkou.  

A to je kámen úrazu. Dualita je jako červ se dvěma konci, na kterých je ústní otvor. Na obou. Je jedno kterou stranu živíme, živíme červa jako celek, posilujeme dualitu. A tedy posilujeme extrémy, napětí a v tomto konkrétním případě válku. Helena to sice nechápala, ale tím, že poslechla svoje průvodce, sabotováním pracovala víc na ukončení konfliktů, hladu a chudoby než my všichni, co jsme za zvuků majestátné hudby posilovali mřížku duality a posilovali napětí v dualitách živených našimi energiemi. A stali jsme se nádhernými příklady Pracovníků duality…

Poznámka: Dnes je to již energeticky jiná aktivita, takže již pár let tato protiakce nemá význam a nikdo ji nedělá.

A proto je důležité, kam dáváme svou pozornost. Mnohokrát to není to, co si myslíme. A co s tím? Co dál? Jak to vyřešit? A co šiřitelé konspirací, mají pravdu? A co na to Jan Tleskač? Jak jsem říkal, to je na dlouhé povídání, tak to vysvětlím později. 

“Z duality do polarity” je jedna z částí velkého cyklu o transformaci a vědomém duchovním vývoji, který připravuji a měl by začít v průběhu příštího roku. V kurzu budu vysvětlovat, jak pochopit duchovní vývoj člověka, jak se dostat přes základní (a později i mistrovskou) transformaci pragmaticky, jak řešit nejčastější problémy a jak se vyhnout největším chybám. 

Peter

LEAVE A RESPONSE

Your email address will not be published.