Mám sice ještě pár měsíců přestávku od duchovna a tohoto našeho duchovního projektu, ale občas cítím, že se chci podělit s nějakým zážitkem. A tohle je jeden z nich.

Před několika měsíci jsme, po několika letech rozhodování, plánování a příprav, konečně udělali velký krok směrem k splnění našich představ o bydlení a přestěhovali se do Španělska. A v rámci pomalého, občasného objevování okolí jsem natrefil na informaci o čtyři sta let starém dubu, který máme asi dva kilometry od našeho domku. A tak jsme nasedli do auta a již po několika minutách odbočili na polní kamenistou stezku, kde byl na kopečku, u starého kamenného domu vidět velký rozložitý dub cesmínovitý. Jako již několikrát předtím jsem si potvrdil, že sousedi velmi dobře vědí, proč si kupují odolná auta se 4×4, ale nevzdal jsem to. A sice pomalu, ale bez újmy se náš Kamýk po pár stech metrech doplahočil a zaparkoval blízko stromu, který připomínal mnou tolik oblíbené, pokroucené, rozložité duby v Anglii. Atmosféru hezky doplňoval velký kamenný dům – masía, a i vinice a olivovníky všude kolem. A před domem, jako upomínka starých dobrých časů, byl zaparkován starý Citroen 2CV – kachna. Prostě idyla. 

Po nucené chvilce v autě navíc, kdy jsem musel dořešit telefonát, který mi přerušil tok dojmů z místa, a po vystoupání několika schodů ke stromu, jsem viděl, že se přítelkyně již usadila na kamennou lavičku u širokého kmene stromu a medituje. Pocítil jsem něco nezvyklého z energetického hlediska, ale nedokázal jsem určit, co to je, a tak jsem obešel co nejtišeji lavičku a kamenný stůl vytvořen z nahrubo opracovaného mlýnského kamene, a ještě jsem zašel k olivovníkům opodál, abych dokázal do záběru dostat celý strom. Pak jsem se vrátil, posadil se k přítelkyni na lavičku, zklidnil se a rozjímal, vnímal místo a strom, jak to děláme vždy. 

Pocit energetické nezvyklosti pokračoval, a tak jsem se víc ponořil do meditace a uvědomil jsem si pomalu, čím to je. Již od začátku své mistrovské transformace cítím energie posvátných míst, a měl jsem období, kdy jsem dokázal určit například i to, jakému světci je zasvěcený nějaký kostel. Většinou na hlavě cítím na určitých místech jakoby interference proudu energií, takové specifické mravenčení a tlak,  a rozeznám tak,  od koho ty energie jsou. Ale tohle je na dlouhé vyprávění, budu to probírat někdy v budoucnu na kurzu o komunikaci.

Stromy, a jejich Dévové,  jak jsem již psal v článku o daršanech jsou propojené s Absolutnem přes aspekt Matky a Otce, ale nejsou propojeni úplně, jen do určité úrovně, asi jako čerství mistři, co po dokončení základní transformace dosáhnou první stupeň Jednoty –  Andělské město, takže je pociťuji jako tíhu, napojení na Zemi, tlak na temeni hlavy, a občas jemný proud kundalíní v oblasti páteře. Ale tenhle pocit byl jiný, a opravdu  málokdy ten pocit zažívám. Energii jsem prociťoval nejen jako energii Matky a Otce, ale i Syna a Dcery, komplexně –  na celé hlavě, a k tomu i tlak na srdci, v zádech, a k tomu tíha. A to mi nedalo, a tak jsem se napojil na strom a ptal se ho:

”Ahoj, ty nejsi běžný strom, tedy vlastně běžný Dév, že?”

”Dá se tak říct, dostal jsem něco navíc – odpověděl”

”Vypadá to, že máš propojení s kompletním Božstvím, jako máme my, že ano?”

”Ano, to je můj dar.”

”Takže jsi na úrovni Archanděla inkarnovaného na Zemi, realizovaného mistra, Avatara nejvyšších aspektů?”

”Ano, i tak se to dá říct, ale má to svá specifika, jdu sice ke stejnému cíli jako vy, ale nejsem lidská duše a proto je můj vývoj jiný – nemám například lidské ego, tím pádem nebojuji jako vy. Náš cyklus trvá mnohem déle a mám specifické zaměření, na nás, na starostlivost o rostlinnou říši.”

”To je zajímavé, takže tohle je druhá forma, jak se cesty našich druhů prolínají a pomáhají si. Podle mých informací schopnost zasvěcovat a propojovat takhle komplexně a vysoko má na Zemi jen několik lidí. Značí to, že tady byl někdo z nich, nebo jsi dosáhl tohoto zasvěcení sám?”

”Sám ne, sice to jde, ale tohle zasvěcení jsem dostal od člověka, před třiceti lety. Jste za dlouhou dobu první, co přišli znovu ke mně.”

”Tak to jsi měl štěstí, v té době byl toho schopen snad jen jeden člověk, ne?”

”Ano tehdy byl na Zemi jen jeden, teď je vás o dost víc, ale i teď jste jen čtyři, co tu schopnost aktivně používáte.”

 ”Jo, to sedí s tím co jsem se dozvěděl. Ty to dokážeš vnímat v rámci celé Země?”

 ”Ano, po pár letech v tichu je možné to cítit.”

 ”Zajímavé, tak gratuluji, je něco co pro tebe můžu udělat?”

 ”Ne, nic nepotřebuji, všechno je tak jako má být.”

A tak jsme jen tak seděli nějakou dobu na lavičce (a u lavičky). Tři bytosti, co nic nepotřebují. Byl to opravdu hezký pocit, prociťovat komplexní energie, vnímat v astrálním prostoru ty tři jasné sloupy Světla, vidět jak na se na jejich povrchu občas objevují propletené nitky blesků. Bytosti, které se již svou přítomností synergicky propojují, ale zároveň “jen jsou”.

Děkuji za možnost tohoto zážitku a za setkání s tímto neobvyklým mistrem / Avatarem / Archandělem, bylo totiž naprosto odlišné od setkání s lidmi… Setkání s lidmi, i s nejvyššími mistry, je téměř vždy něčím podmíněné, potřebou z jedné nebo druhé strany, odstranění zátěže, předání zasvěcení, doplnění spektra, atd. atd. Tohle byla jen dokonalá existence, svébytná pro každou individualitu, ale zároveň jemně propojená tím dokonalým, pevným spojením s Absolutnem. Určitě se k tématice duchovního vývoje Dévů někdy vrátím a poptám se na ní nahoře, a pak to zahrnu do nějakého článku, nebo některé lekce případně kurzu. 

PS: Je zajímavé, že ten pocit synergie je stále tady, je to něco podobné jako jsem cítil a cítím po osvícení, případně s mistry mojí Merkaby, ale tohle je zas jiný pocit. 

Peter