“Mistři a guruové jsou záležitost minulosti, dnes již nejsou pro duchovní vývoj potřeba!”

“Na jisté úrovni jsme všichni mistři. Jsme mistři, protože máme schopnost tvořit a řídit svůj život.”

”Treba si to konečne uvedomiť, že doba veľkých majstrov, guruov, vodcov, náboženstiev skončila. Sme vedení k tomu, aby sme pochopili , že najlepšieho gurua, vodcu a majstra máme vo svojom vnútri.”

Dnešní díl otázek a odpovědí vlastně nezačíná otázkou, ale třemi vševědoucími konstatováními, jakých na sociálních sítích najdete spoustu. 

Je to pravda? Měli bychom se všichni, kteří jsme dosáhli mistrovské úrovně sbalit a neučit ostatní? To záleží… 🙂 A tak to zkusím vysvětlit i když to bude dlouhé povídání, a ani se nevejde do jednoho článku. 

Tato věčně se opakující generalizace se objevuje podle mne v průběhu celé historie lidstva a velmi často. Každý/á z nás – když se dostane na určitou úroveň svého duchovního vývoje má tento pocit, a ještě k tomu duchovní ego člověka povzbuzuje, ať tu informaci vytroubí do světa. 

A je to dokonce částečně pravda, hlavně co se týče tradičního guruovského nebo sektářského pohledu v rámci západní civilizace. Kdysi byli informace o duchovním vývoji utajovány před masami, aby se k nim dostali jen ti, kteří byli tzv. hodni těchto informací (a byli ochotni za vědění a vedení platit velké peníze, nebo několik let sloužit guruovi). Ale posledních pár desítek let je mistrům vysloveně říkáno, aby svoje učení sdíleli víc, učinili jej méně elitářským a tedy přístupnějším širšímu okruhu lidí. A mistři to někdy poslechnou a někdy ne.

Pozn.: Když jsem se náhodou dostal k obsahu jednoho elitního kurzu za víc než sto tisíc a zjistil, že vlastně vysvětluje to, co já dávám k dispozici zdarma, plus obsah několika následných konzultací za pár tisíc, přemýšlel jsem nad tím, jestli nedevalvuji cenu/hodnotu vědomostí, které shromažďuji déle než dvě desetiletí pomocí své schopnosti komunikovat s duchovním světem. Ale bylo mi řečeno, že ne, tak to má být. Informace mají být přístupné širokému spektru lidí, a ne jen těm, kteří ke svému vývoji přistupují “korektně”, a tedy mají před tím, než se začnou vyvíjet vybudovanou širokou Maslovovu pyramidu – a tedy nemají problém zaplatit za hezky popsanou cestu k mistrovství i milion a víc. Že se mám snažit zprostředkovat lidem levnější cestu.  Ne  sice zdarma – protože to nefunguje – ale řádově levnější.

Ale vraťme se k tématu. Ano, souhlasím s tím, že nikdo nepotřebuje učení od mistrů na to, aby se dostal k základnímu cíli svojí cesty – klidně i nevědomě. Nazval jsem si to cesta “slepé báby” a viděl jsem to mnohokrát. Poznal jsem několik lidí, u kterých jsem viděl, že jsou již na základní mistrovské úrovni – bódhisattvy, ale neměli ani představu o tom, co pro to udělali a co pro to museli zažít. A i jen vyprávění o jejich cestě bolelo. Tolik utrpení, které za spousty let prožili, a které pro ně jejich průvodci zařídili, aby si uvědomili to, co je v rámci základní transformace potřebné si uvědomit – to se mi poslouchalo velmi špatně, protože z mého hlediska bylo více-méně zbytečností. Ale chápal jsem to, v těch letech utrpění sice měli kolem sebe vždy možnost obrátit se na někoho pro vysvětlení a vedení, ale oni ta vysvětlení odmítali, nebo se ani neptali. Buď to bylo na ně příliš sluníčkářské, příliš pámbíčkářské, příliš new age, prostě s ním neladili. Udělali svou volbu a proto jejich průvodci museli udělat tu svou, a vést je velmi dlouhou cestou bolesti vedoucí k pochopení. Život je opravdu otázka priorit.

Ale právě v tomto mistr dokáže pomoci – ne, není potřebný, ale dokáže cestu zkrátit. Nějaká forma této cesty je totiž nutností pro naprostou většinu lidí teď inkarnovaných, ale mají svobodnou vůli – jít sami, bez pomoci, nebo se nechat na chvíli vést. Vést, ne nést.

 Když uvedu konkrétní příklad, měl jsem krátkou konzultaci se ženou, která je téměř nevědomým mistrem – a její cesta utrpení trvá sedmnáct let. Dosáhla téměř vše, co v tomto životě měla a byla ke mně přivedena, abych ji dal možnost se zotavit a dokončit poslední fázi rychle, takže místo dalších několika let utrpení, by to trvalo několik konzultací, plus pár měsíců cílené práce. Její průvodci viděli, že je sice malá šance, že půjde rychlou cestou, ale nějaká šance tam je. A… nedopadlo to, nebyla schopna vidět prospěšnost toho, co jí říkám. Takže jsme se rozloučili a aspoň ode mne dostala malý daršan, což jí možná trochu pomůže. Víc se toho u nespolupráce dělat bohužel nedá. 

Na této cestě pomáhám lidem běžně a jestli člověk poslouchá, snaží se pochopit, spolupracuje a pokračuje podle instrukcí, celá transformace vědomou cestou netrvá ani rok čistého času – většinou jde na začátku o pár měsíců intenzivního mentoringu, pak pauza na samostatnou práci na sobě a pak cca půl až třičtvrtě roku koučinku podle potřeby. Ale ano, celý koučing a mentoring člověka vyjde řádově padesát až sto padesát tisíc korun – podle toho, jestli je schopen samostatně pracovat, jestli se naučí komunikovat a potkáváme se tedy jen když má nějaký větší problém, nebo naopak cítí, že potřebuje méně či více intenzivní vedení. Je jen otázka pro každého/každou, jestli mu/jí ty peníze stojí za ušetřený čas, nebo ne.

Druhá výhoda spolupráce s mistrem je to, že dokáže vidět, co klient ještě nevidí, a dokáže vidět záseky, bludné kruhy, ze kterých si klient nedokáže pomoci. To je například moje specializace, proto již dlouhá léta pomáhám jsou ke mně svými Průvodci cíleně přivádění mistři, když mají nějaký problém, se kterým si nevědí rady, a hrozí jim “destruktivní řešení” v rámci mistrovské transformace (a to slovo destruktivní v tomto případě značí někdy smrt, čemu se asi každý rád vyhne, i když již jako mistr ví, že smrt není konec). Předchozí případ je sice ze základní transformace, ale není výjimkou, dokonce jsem poznal paní, která se zasekla v transformaci na skoro třicet let. V základní transformaci jsou bohužel striktní pravidla jiného druhu – nedosáhneš cíle, nejedeš dál a dostáváš další a další “možnosti” – klidně i desítky let. Ale jelikož to považuji za ztracený čas, tak jsem se začal zabývat pomocí lidem i v rámci základní transformace.

Ale nejde jen o vedení, mistr pomáhá i jen tím že je mistr. Přítomnost mistra například urychluje duchovní vývoj již sama o sobě, ale o tom bude další článek.  

Peter

Rubrika “Otázky a odpovědi” je místem pro odpovědi na otázky, které dostávám z různých zdrojů a sice na ně v tom prostředí odpovím, ale cítím,  že tam  nebyl prostor na dostatečnou, v klidu promyšlenou a “konzultovanou” odpověď. 

Jestli cítíte, že se chcete na něco z duchovní nebo energetické oblasti zeptat, klidně nám napište na email otazky@chrysalis.cz .  Já je přidám na seznam a když přijde na ně řada, odpovím.  Samozřejmě odpovědi jsou anonymní, bez uvedení jmen a spíš se budu snažit je zevšeobecňovat.