Co je osvícení? Jak vypadá osvícení? Jak dosáhnout osvícení? Jak vnímáš osvícení Ty? Musíš být na dosáhnutí osvícení mistr? Slyšel jsem, že osvícení = konec utrpení… je to pravda? 

Mnoho otázek, málo dostupných odpovědí, pokusím se ale odpovědět na všechny, jak budu umět. V prvním díle odpovím tedy částečně na první otázku.

Co to je osvícení?

Pro mnoho lidí je osvícení považováno za nejvyšší cíl duchovního vývoje. Něco, co je synonymem mistrovství a je pro ně jednou ze silných motivací, proč pracovat na svém duchovním vývoji právě tento cíl. Často z toho důvodu, že někde slyšeli nebo četli Buddhův výrok “osvícení je koncem utrpení”. Tento výrok byl i pro mě v určité fázi velkou motivací. Šlo mi o zastavení utrpení, které mi přinášel proces transformace.  

Asi bude nejlepší, když si hned na začátku definujeme, co to osvícení je. Podle východní definice – buddhizmu – se jedná o zážitek z hluboké meditace, kdy jasné světlo umožní člověku probuzení z iluze samsáry – vystoupení z inkarnačního cyklu. I podle toho světla se to nazývá osvícením. 

 Podle křesťanské definice je to Boží světlo které osvícení způsobí, udělá z člověka “světce”, zatímco ve východní tradici je osvícení dosaženo bódhisattvou (usilovatelem o osvícení) samotným aktivně, spíše jako výsledek procesu, úsilí. 

A jak to vnímám já?  Přikloňuji se k vnímání buddhistů, kteří rozlišují dokonce dva druhy osvícení. První je malé osvícení, které východní učení rozeznávají jako jakési adeptské osvícení, a které je takou ochutnávkou, potvrzením, že jsme na správné cestě.  

Osobně jsem adeptská osvícení pociťoval jako krátké epizodky, kdy mi bylo umožněno pochopit nějakou situaci, se kterou jsem měl problém, vidět ji z mnoha úhlů, pochopit motivace aktérů a příčiny, a vnímat ji bez zapojení ega, vlastních preferencí, chtění, tužeb, strachů, prostě nezúčastněně. Bylo to jakoby probliknutí Božství, kdy jsem měl pocit ohromení, dojetí z toho, že mi to bylo umožněno, ale i z toho jaký příklad dokonalé propojenosti každá situace je. A nejen ty krásné, ale i ty, které znamenali utrpení, nemoci, a smrt. Bylo to takové náhlé pochopení toho, že nic v dané události není náhoda, že všechno má svůj význam, všechno do sebe zapadá. A i když ten pocit vyprchal po nějakém čase, a já  jsem znovu sklouzl do běžného uvažování, remcání nad nespravedlností vesmíru a hudrování nad čímkoliv, co nebylo podle mého přání, cítil jsem to jako velký posun, který každé z těchto adeptských osvícení pro mne znamenalo, a motivaci pokračovat ve snaze. 

Toto adeptské osvícení mi jakoby vnášelo světlo pochopení do menších celků, a  pochopení provázanosti v rámci jedné nebo pár souvisejících události. Po pár rozhovorech s lidmi, kteří si taky prošli těmito zážitky, bych klidně generalizoval a řekl bych, že je to jakoby chvilkové procitnutí, nahlédnutí do Vesmírné kuchyně a pochopení jednoho receptu, které ale postupně, pomalu vyprchá. 

Příště začnu psát o “velkém” osvícení

Peter

Rubrika “Otázky a odpovědi” je místem pro odpovědi na otázky, které dostávám z různých zdrojů a sice na ně v tom prostředí odpovím, ale cítím,  že tam  nebyl prostor na dostatečnou, v klidu promyšlenou a “konzultovanou” odpověď. 

Jestli cítíte, že se chcete na něco z duchovní nebo energetické oblasti zeptat, klidně nám napište na email otazky@chrysalis.cz .  Já je přidám na seznam a když přijde na ně řada, odpovím.  Samozřejmě odpovědi jsou anonymní, bez uvedení jmen a spíš se budu snažit je zevšeobecňovat.